MŠ  MŠ 

Znáte organizaci Post Bellum?  Žáci naší školy se již dlouhodobě zapojují do projektu této organizace. Projekt se nazývá Příběhy našich sousedů a mapuje životní osudy pamětníků doby minulé – např. z období fašismu, totality apod. Ve workshopu, kterého se naše třída zúčastnila 12. února, nás lektorka seznámila s příběhem Milušky Havlůjové. Kvůli uveřejnění osudu svého otce – odbojáře byla odtržena od svého malého syna, vězněna 2 roky komunistickým režimem a nucena ke spolupráci s STB. Syn ji po návratu z vězení nepoznával a odloučení poznamenalo jejich vztah. Miluška Havlůjová říká: „Na prvním místě vždycky miloval mojí maminku. Až do konce jejího života jsem byla až ta další. Do dnešních dnů jako by se vždycky při důležitých věcech vytvořila nějaká zeď.“Po zhlédnutí tohoto příběhu jsme si uvědomili, že svoboda není samozřejmost. A že máme velké štěstí, že žijeme v demokratickém státě.

Naše třída 8. A se společně s  8. B  zúčastnila besedy na téma psychické procesy v dospívání. V hodinách OSV  toto učivo právě probíráme a tak nás povídání lektorky (Mgr. Podlahová) zaujalo. Živě jsme diskutovali; zejména, když paní lektorka navodila některé modelové situace  –  například rozhodování rodičů, zda mají povolit čtrnáctiletým dětem účast na mejdanu. Paní lektorka nám hrála rodiče i věrně napodobila naše reakce v diskusi s nimi, takže jsme se mnozí poznávali.

Součástí přednášky bylo i téma sexualita. Dozvěděli jsme se m. j. i to, jaký je rozdíl mezi znásilněním a sexuálním zneužitím. V závěru besedy zbyl prostor i na naše (někdy všetečné) dotazy.

V rámci výuky výtvarné výchovy jsme navštívili  Coloredo- Mansfeldský palác, kde právě probíhá výstava tří současných výtvarníků. Nejprve jsme si prohlédli dílo Radima Šediny- nejmladšího oceněného současného umělce. Jeho práce jsou inspirovány fenoménem Rozhlas, zejména minulostí vysílání, kdy se ještě např. v reproduktorech používala tkanina. Tu Radim Šedina vyfotografoval a přenesl na současnou látku, z  níž pak vytvořil zajímavé „modely“ (viz snímky).

Další sály byly věnovány tvorbě maďarské výtvarnice Zsofie Keresztes,  jejíž  práce připomínají totemy, fontány nebo pomníky různým božstvům. Poslední  prostory paláce byly zaplněny výtvarnými díly Anny Hulačové. Tato umělkyně tvoří kombinací přírodních a průmyslových materiálů velmi zajímavá díla. Například dřevěné sousoší, které postavila poblíž včelího úlu a včely pak zaplněním otvorů ve dřevě plástvemi dílo dotvořily (viz snímky).

Na závěr prohlídky jsme strávili hodinu v ateliéru, kde jsme se pokusili napodobit tvorbu těchto tří umělců. Jelikož se však fantazii meze nekladly, vznikla pozoruhodná díla, na která jsme byli právem pyšní . Proto  jsme je nechali na výstavě v ateliéru, aby i jiní návštěvníci mohli obdivovat naše výtvory.

V hodinách výtvarné výchovy teď tvoříme z netradičních materiálů. Tentokrát jsme si přinesli alobal a zkoušeli jsme podle výzvy z internetu napodobit výrobu lesklé koule (tato výzva je nyní hitem i na Facebooku – viz obrázek.)

Nebyli jsme sice tak dokonalí, jako někteří chlubící se  youtubeři, (ti měli na leštění více času než my ve dvouhodinovce), ale snaha se přece také cení, ne?