MŠ  MŠ 

V hodinách výtvarné výchovy kromě používání vodových nebo temperových barev tvoříme i z netradičních materiálů  - například z rýže, luštěnin, slunečnicových semínek nebo obarvených těstovin.  A místo čtvrtky někdy  použijeme i alobal.

V předvánočním týdnu jsme se vydali do známého pražského divadla na besedu s naším předním sexuologem MUDr. Radimem Uzlem, CSc. Těšili jsme se na jeho osobitý humor i na informace, které nám v rámci své přednášky na téma „Sexuální a reprodukční zdraví a plánované rodičovství“ poskytl. Poučili jsme se i pobavili; jen škoda, že vyprávění bylo natolik zajímavé, že zbylo poměrně málo času na dotazy. V závěru dopoledne jsme ještě navštívili adventní trhy na Náměstí Míru, kde každý zakoupil nějakou drobnost, kterou potěší pod stromečkem své blízké. A mlsouni také samozřejmě museli ochutnat tradiční trdelník.

Málokdo z mladých lidí ví, že 17. listopad se zapsal do dějin našeho státu hned dvakrát

a obě data spolu souvisejí. Žáci 9. A o těchto událostech mají po besedě z 5. listopadu už jasno.

Nejprve dne 17. listopadu 1939 došlo k uzavření vysokých škol. Proč?

Po vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava dne 15. března 1939 dávali občané bývalého Československa jasně najevo svou nespokojenost.

Vrcholnou celonárodní akcí byly demonstrativní oslavy výročí vzniku samostatného Československa 28. října. Proti demonstracím na Václavském náměstí

a v pražských ulicích, kterých se účastnili převážně studenti, zasáhla okupační moc

Kromě pořádkové policie se na potlačení podílely i jednotky SS. Během tohoto střetu byl nacisty zastřelen dělník Václav Sedláček a postřelen student Jan Opletal, který na následky zranění 11. listopadu 1939 zemřel. Pohřeb Jana Opletala se konal 15. listopadu 1939 v Praze na Albertově. Po pohřbu následovala další demonstrace, která však přerostla v otevřený protest. Akce se zúčastnily tisíce lidí. Vedení Říše se rozhodlo stále se stupňující protiokupační nálady řešit. V noci z 16. na 17. listopadu 1939 němečtí pořádkoví policisté a členové jednotek SS vtrhli na vysokoškolské koleje v Praze, Brně a Příbrami. Devět hlavních představitelů studentských organizací bylo popraveno. Podle vyhlášky říšského protektora Konstantina von Neuratha ze 17. listopadu 1939 měly být všechny české vysoké školy uzavřeny na dobu 3 let. O studium přišlo 15 172 studentů.

Podruhé se 17. listopad zapsal do dějin v roce 1989 takzvanou „sametovou revolucí“.

V říjnu 1989 naplánovala organizace Nezávislé studentské sdružení STUHA na 17. listopad 1989 vzpomínkovou akci k 50. výročí uzavření českých vysokých škol. Akce se měla odehrát na pražském Albertově. Oficiálním účelem mělo být uctění památky Jana Opletala, avšak radikálnější části studentů mínili využít této akce k vyjádření nespokojenosti se současnou společenskou situací a k volání po změně. Od samého začátku demonstrace docházelo ke skandování protikomunistických hesel. Krajský tajemník KSČ Štěpán se u velitelů SNB dožadoval rozehnání demonstrace. Třebaže byli účastníci demonstrace vyzýváni k rozchodu, jediné únikové cesty vedly skrz tzv. "uličky", kde byli demonstranti brutálně biti. Vyjma událostí ze 17. listopadu, kdy byli demonstranti napadeni Veřejnou bezpečností, nebyla revoluce provázena násilím a během státního převratu nebyl zmařen jediný život. Pro svůj nenásilný charakter se tato revoluce označuje jako „sametová revoluce“. Ačkoliv nebylo pro převzetí moci použito násilí, výsledkem byla hluboká celospolečenská změna.

V hodinách osobnostní výchovy se právě učíme o občanských právech. Jedním z nich je právo obracet se s různými záležitostmi na úřady. Zjišťovali jsme, kam zajít, když např. potřebujeme vydat nový občanský průkaz, umístit reklamní stojan, změnit v matrice své osobní údaje, zařídit předzahrádku nebo žádat o trvalý pobyt. Teď už víme, že vše můžeme zařídit na úřadě Městské části Praha 7, jen je třeba vědět, na kterém oddělení či odboru.